Památník pohledem architekta

Památník Tomáše Bati je architektonickou ikonou, která svým významem výrazně překračuje hranice České republiky. Byl vytvořen ve zcela ojedinělých historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína jako výrobně-sociálně-kulturně-civilizačního fenoménu. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let. Památník však vznikl jako záznam události do značné míry protikladné ke zlínské dynamice: náhlé úmrtí Tomáše Bati při letecké havárii znamenalo okamžik zastavení a silné emoce, kterou František Lýdie Gahura promítl do konceptu této mimořádné stavby. Ta je současně manifestem moderní architektury i rozpracováním nadčasových kompozičních vztahů architektury klasické.

Architektonickou ikonou je Památník i přes to, že je dnes znám především z dobových fotografií, neboť přestavba z 50. let zcela popřela principy, z nichž Gahurova krystalická architektura vyrostla. Na Památník se při úvahách o jeho obnově nahlíželo v souvislostech evropských a celosvětových, podobně jako na brněnskou vilu Tugendhat, pražskou vilu Müller nebo některé mimořádné sakrální objekty. Jde o stavby, jejichž poselstvím a smyslem další existence je jedinečné ustrojení prostoru, které si zaslouží pietní očištění a předvedení.

Z textu Petra Všetečky a jeho spolupracovníků v architektonické studii obnovy Památníku z roku 2014

Články z časopisu Prostor Zlín 1/2007, které se zabývaly památníkem, naleznete zde: Prostor 1_2007.